Oddaný: Po odchodu našeho milovaného Duchovního Učitele jsme vám přišli vzdát úctu jako i vyslechnout vaší vysoce ctěnou radu o jisté věci, pokud budete tak laskav. Šríla Šrídhar Mahárádža: O odchodu Duchovního Učitele pojednává šástra následujícím příkladem: Žák je jako lotos. Duchovní Učitel je jako voda kolem lotosu, jako rybník nebo jezírko. Bývalá pozice vašeho gurudevy je jako voda a Krišna je jako slunce. Dokud lotos plave na vodě, slunce ho bude vyživovat. Ale když voda zmizí, totéž slunce lotos spálí. Bez vody Krišna lotos spálí. Bez pomoci gurua, žák není nikde.
BEZ GURUA JE VŠE PRÁZDNÉ
Raghunáth Dás Goswámí řekl: 'V nepřítomnosti mého gurudevy se mi kopec Govardhan, jenž je zastoupením Krišny Samotného, zdá jako velký hroznýš, který mě přichází pozřít. Rádhá-kunda, nejsvatější místo božskosti v Gaudíja-sampradáji, vypadá jako tygří tlama, jež se mě snaží pozřít. V nepřítomnosti mého gurudevy, mého nejdražšího a nejvyššího duchovního vůdce, mě jen rozrušují. Můj gurudev, který mi projevoval tolik náklonnosti tu není. Jak je to možné? Vše je prázdné. S jeho odchodem vše zmizelo.' Takové hluboké odloučení se zjeví v srdci upřímného oddaného.
Jednou ve své přednášce jeden z vašich oddaných řekl, že odloučení je nejvyšší realizací. Byl jsem velmi šťastný, když jsem z jeho úst slyšel, že odloučení (vipralambha) je nejvyšší cíl. Bez odloučení k nám nic jiného nepřijde. Očekávání střetnutí se s Krišnou se nám zjeví jako vipralambha, čili vipralambha je nejpříznivější věcí ve vědomí Krišny. V tomto odloučení máme také spojení s Krišnou. Čili, nejbezpečnější a nejodvážnější pozicí je vipralambha. Pokud dokážeme pevně stát a udržovat vzpomínky na svého gurudevu v odloučení od něho, prošli jsme nejvyšší zkouškou."
(Kniha 'Šrí Guru a jeho milost')
Žádné komentáře:
Okomentovat