"Původ duše"-Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dev-Gosvámí Mahárádž

Již odjakživa se člověk tázal na původ duše. V této stručné kapitole Šrídhar Mahárádž odpovídá na nejdůležitější ze všech otázek: "Kdo jsem? Odkud jsem přišel?" "

  Jak se duše poprvé objeví v tomto světě? Z jakého stupně duchovní existence poklesne do hmotného světa?" To je rozsáhlá otázka, která vyžaduje určitou všeobecnou informaci.

  Existují dvě třídy duší, džív, které přicházejí do tohoto světa. Jedna třída sestupuje z duchovních planet Vaikunthy podle potřeby nitja-lílá, věčných zábav Krišny. Ostatní přicházejí z důvodu pod­míněnosti. Brahmadžjóti, nerozlišná okrajová sféra, je zdrojem ne­konečných duší, džív, atomických duchovních částic neodlišného charakteru. Paprsky Pánova transcendentálního těla jsou známy jako brahmadžjóti a kuželem paprsku brahmadžjóti je džíva. Džíva, duše, je atomem v této záři a brahmadžjóti je produktem neko­nečného množství atomů, džív.

  Duše obecně emanují z brahmadžjóti, jež je živoucí a roz­pínající se. V rámci rovnováhy brahmadžjóti dochází k jejímu na­rušení a nastává pohyb. Z nerozlišnosti počíná rozlišnost. Z čisté plochy uniformního vědomí povstává individuální vědomí. Neboť džíva je vědomá, je obdařena svobodnou vůlí. Proto si z okrajového postavení vybírá buď stranu exploatace, nebo stranu oddanosti.

,Krsna bhuli' sei jiva anadi bahirmukha. Anádi znamená to, co je bez počátku. Když vstoupíme do země exploatace, vstou­píme do faktoru času, prostoru a myšlenky. Budeme-li vykořisťovat, pak akce a reakce počne v negativní zemi půjčky. Přestože se snažíme stát se pány, ve skutečnosti ztrácíme.

 Služebníky Goloky a Vaikunthy je také možné vidět, jak se nacházejí v rámci brahmándy, hmotného vesmíru, to však je pouze hra, lílá. Přicházejí jen, aby se zúčastnili Pánových zábav, a pak se vracejí. Pokleslé duše sestupují z okrajového postavení v brahmadžjóti, a ne z Vaikunthy. První postavení duše v hmotném světě bude na úrovni Brahmy, stvořitele. Postupně ji její karma může vést do těla zví­řete, např. tygra, kde bude obklopena tygří mentalitou, nebo do těla stromu či rostliny, kde může být obklopena jinými rozličnými po­city. Takto se zaplete do akce a reakce. Případ je jasný; analyzovat příběhy jednotlivých atomů není třeba. Zajímá nás všeobecný fakt: jak transformace materiální koncepce vyvěrá z čistého vědomí.

 ELEKTRONY VĚDOMÍ

   Hmota není nezávislá na duchu. V brahmadžjóti jsme vyvá­ženi v okrajové síle jako nekonečné množství drobnobodů, ducho­vních paprsků, elektronů vědomí. Vědomí znamená být obdařen svobodnou vůlí, protože bez svobodné vůle nemůže žádné vědomí vzniknout. Atomický drobnobod vědomí má svobodnou vůli velmi omezenou, a tak zneužitím své svobodné vůle si některé duše zvolily tento hmotný svět. Odmítly se podrobit svrchované autoritě; chtěly vládnout. A tak se zárodečnou myšlenkou dominance vstou­pí džívy do světa exploatace. V Bhagavad-gítě (7.27) stojí:

 iccha-dvesa samutthena
dvandva-mohena bharata
sarva-bhutani sammoham
sarge yanti parantapa

 "V džívě se v základní podobě probudí dva principy: ne­návist a žádost. Poté duše postupně klesá dolů a mísí se se světským světem." Nejprve se v základní podobě vyvíjejí přitažlivost a odpor, asi právě tak jako se na výhonku rozvinou dva lístky. A postupně tyto dva principy pomohou duši ponořit se hluboko do tohoto hmotného světa. Po odchodu ze světa exploatace se duše může vrátit do svého původního postavení v brahmadžjóti jako duch. Jestliže však du­še nashromáždila tendenci k oddanosti díky svým předchozím od­daným činům, pak se zde nezastaví; pronikne brahmadžjóti a po­stoupí k Vaikuntě.

Proč přišla duše do světa exploatace a ne do světa oddanosti? To je třeba připsat její vnitřní povaze, která je obdařena svobodnou vůlí. Je to svobodná volba. Je to řádně doloženo v Bhagavad-gítě (5.14):

na kartrtvam na karmani 
lokasya srjati prabhuh na
 karma-phala-samyogam 
svabhavas tu pravartate 

"Duše je zodpovědná za svůj vstup do země exploatace. " Zod­povědnost leží na duši, jinak by byl Pán zodpovědný za její ne­šťastnou situaci. Krišna však praví, že niterná svobodná vůle duše je zodpovědná za zapletení v hmotném světě. Duše je vědomá a vědomí znamená obdařena svobodou. Jelikož je duše atomická, její svobodná vůle je nedokonalá a zranitelná. Následkem této, svo­bodné volby některé duše jdou do hmotného světa a jiné do duchovního. Zodpovědnost tedy leží na individuální duši.

 PRÁVO CHYBOVAT

 Jednou se indický politický vůdce Šyámasundara Čakravartí zeptal našeho duchovního učitele Prabhupády: "Proč udělil Pán džívě tolik svobody?" Prabhupáda mu řekl: "Bojujete o svobodu. A ne­znáte cenu svobody? Bez svobody je duše pouhou hmotou. " Svoboda nám nabízí možnost jednat správně či chybovat. Jednou řekl Gándhí­ britským úřadům: "Chceme svobodu." Odpověděli: "Nejste schopni si sami vládnout. Až na to budete mít, dáme vám ji." Nakonec jim řekl: "Chceme svobodu, abychom mohli chybovat." Svoboda tedy nezaručuje pouze správné jednání; svoboda má svou cenu nezá­vislou na správnosti či chybnosti.

 Svobodná vůle je absolutní jen s Absolutní Pravdou. Jeli­kož jsme koneční, naše svobodná vůle je nesmírně malá. Je zde možnost chybovat. Naší první volbou bylo vládnout, a tak jsme po­stupně vstoupili do světa nadvlády. Následkem tohoto prvního činu se odehrálo vše ostatní. V různých rodech se vyčlenily různé dru­hy bytostí od polobohů až ke stromům a kamenům. Vodní těla, vzdušná těla, vše co zde nalézáme, se takto vyvinulo. Aktivujícím principem v jakékoli podobě embryologického vývoje je duše, a z duše se vše vyvinulo.